Podíváme-li se do Berní ruly, najdeme jako první grunt hospodářství Petra Staňka mající 35 strychů. Jednalo se tak o největší osedlou živnost v Radošicích a soudě podle jména a ceny gruntu se jedná právě o tento. Přímé indicie sice chybí, ale můžeme předpokládat, že současný hospodář Josef Staněk je potomkem Petra Staňka, snad by mohl být jeho vnukem. V účetních knihách čížkovské farnosti totiž nacházíme záznamy o platbách za zádušní krávy a zde je roku 1664 uváděn Jíra Staněk, přičemž původně uvedený Petr je přeškrtnut. V dalších letech je již uváděn pouze Jíra. Z toho můžeme dovozovat, že právě někdy kolem roku 1664 Petr Staněk zemřel nebo předal grunt synovi Jiřímu. Toho nacházíme v knihách až do roku 1682. Poté začíná platit Jan Staněk. V jakém vztahu jsou zjistit nelze. Jan je pak uváděn v učetních knihách až do začátku 18. století, ačkoli podle pozemkové knihy je v té době grunt již přepsán na Josefa Staňka.
Podíváme-li se do Berní ruly, najdeme jako první grunt hospodářství Petra Staňka mající 35 strychů. Jednalo se tak o největší osedlou živnost v Radošicích a soudě podle jména a ceny gruntu se jedná právě o tento. Přímé indicie sice chybí, ale můžeme předpokládat, že současný hospodář Josef Staněk je potomkem Petra Staňka, snad by mohl být jeho vnukem. V účetních knihách čížkovské farnosti totiž nacházíme záznamy o platbách za zádušní krávy a zde je roku 1664 uváděn Jíra Staněk, přičemž původně uvedený Petr je přeškrtnut. V dalších letech je již uváděn pouze Jíra. Z toho můžeme dovozovat, že právě někdy kolem roku 1664 Petr Staněk zemřel nebo předal grunt synovi Jiřímu. Toho nacházíme v knihách až do roku 1682. Poté začíná platit Jan Staněk. V jakém vztahu jsou zjistit nelze. Jan je pak uváděn v učetních knihách až do začátku 18. století, ačkoli podle pozemkové knihy je v té době grunt již přepsán na Josefa Staňka.
Grunt Stankovský nyni Josef Staniek.
Leta Panie 1695 dne 29. Marty ten grunt v pržitomnosti Bartolomiejie Ziky rychtarže wsi Chlomka a Jakuba Neržada rychtarže wsi Mladeho Smoliwcze jest šaczowan za summu …………………………… 45 kop mis.
Nepsanie tu žadný jinší napadnici zdiedicže týž grunt po rodicžich swých za diedicžný mu naležieti bude. Stal se tento zapis v kanczellarži zameczské Schliesenburské leta a dne swrchu psaneho.
Další zápis následuje o 11 let později, kdy se grunt převádí na syna Matěje po smrti jeho otce. K zápisu došlo až o několik let později, jelikož Josef Staněk zemřel v říjnu 1704 ve věku pouhých 40 let. I když tento údaj nemusí být zcela relevantní, ujal se Matěj Staněk otcova gruntu zřejmě v poměrně mladém věku. V té době však již byl ženatý a těsně před tímto zápisem se mu narodil syn Matěj.
Nyní Matiej Staněk syn jeho
Leta Panie 1706 dne 31. Marty stal se tento zapis w pržitomnosti všech sousedůw též wsi, kterýžto grunty podle předchozích zápisů šaczowan jest za summu ……… 45 kop mis.
Z toho se sráží držitele gruntu Matieje Stanka jeho podíl ………………5 kop 37 gr. 3 d.
Bude powinnen napadnikům platiti totiž:
Matczeše swé Dorotie ……………………………………………………….. 5 kop 37 gr. 3 d.
bratrům Wáclawowi ………………………………………………………… 5 kop 37 gr. 3 d.
Martinovi zbiehl(dopsáno) ………………………………………………. 5 kop 37 gr. 3 d.
Ržehoržowi zbiehl(dopsáno) …………………………………………… 5 kop 37 gr. 3 d.
Jakubowi + ………………………………………………………………… 5 kop 37 gr. 3
Janovi ……………………………………………………………………… 5 kop 37 gr. 3
Wojtěchowi ……………………………………………………………….. 5 kop 37 gr. 3
čžiní ………..... 45 kop
Jeho bratři se ženili až později – Václav v roce 1707, kdy si vzal Ludmilu Bláhovou, dceru majitele následujícího gruntu č.2. Ta pravděpodobně umírá někdy kolem roku 1721 (zápis nenalezen), jelikož vdovec Václav si o rok později bere za manželku Marii Šmejkalovou z Hvožďan. Jako jediný z Matějových bratrů zůstává ve vsi, když se ujímá opuštěného Benedkovského gruntu. Dalším byl Martin, uváděný jako zběhnutý, který si v roce 1716 vzal Annu Procházkovou z Prahy. Dá se tedy usuzovat, že buď odešel do Prahy, ale později se vrátil i se svojí budoucí manželkou, jelikož svatba proběhla v Radošicích nebo mohl naopak zběhnout až po svatbě, jelikož v matrikách nejsou uvedeny žádné jejich děti. O Řehořovi, který také zběhl, nenacházíme opět žádnou zmínku. Jakub zemřel roku 1708 jako třináctiletý. Jan není nikde uveden, stejně jako poslední Vojtěch, který byl prokazatelně nejmladší, neboť se jako jediný narodil po roce 1700 a je tedy uveden v čížkovské matrice. V době otcovy smrti mu byl pouhý rok. Jeho další osud není znám, ale nikde není zápis, že by zemřel v dětském věku. Chybí také zápis o úmrtí Josefovi ženy Doroty. Je tedy možné, že se podruhé vdala a odešla s nedospělými Janem a Vojtěchem mimo Radošice.
Vraťme se však k našemu gruntu. Teprve roku 1719 po okulární vizitaci, se z pozemkových knih dozvídáme věco více o velikostech jednotlivých gruntů a jejich skutečné hodnotě. U tohoto, ale i dalších gruntů, je většinou přeměřením zjištěna větší rozloha polí, než bylo přiznáváno v Berní rule.
Pole .................................................. 37 strychů, 4 věrtele, 2 měřičky ......................112 zl. 52 kr. 3 d.
Ladem ležící ....................................................... 2 věrtele, 1 měřička ...................... 1 zl. 7 kr. 3 d.
Na lukách sena 11 vozů ................................................................................... 33 zl.
votavy 1½ vozu ................................................................................................................. 2 zl. 15 kr.
Zahrada ....................................................... 2 věrtele ................................................. 2 zl.
Sa ............... 151 zl. 15 kr.
Z této celkové sumy připadalo vrchnosti ...................................................... 99 zl. 55 kr.
za zběhlého Martina také vrchnosti ................................................................ 6 zl. 25 kr.
za zběhlého Řehoře též vrchnosti .................................................................. 6 zl. 25 kr.
Dorotě maceše .................................................................................................... 6 zl. 25 kr.
Václavovi ................................................................................................................ 6 zl. 25 kr.
Janovi ...................................................................................................................... 6 zl. 25 kr.
Vojtěchovi ................................................................................................................ 6 zl. 25 kr.
držiteli gruntu .......................................................................................................... 6 zl. 25 kr.
po zemřelém Jakubovi ........................................................................................ 6 zl. 25 kr.
rozdělí si 4 bratři po 1 zl. 36 kr. 1½ d
Sa ............... 151 zl. 15 kr.
Jak vidíme, kromě rozlohy polností a přepočítání podílů na zlaté nepřináší nic nového. Od dalšího roku také začínají hospodáři pravidelně platit vrchnosti vejrunek. První závdavek ve výši čtyři zlaté je složen roku 1720 a pro následující období je stanoven roční vejrunek ve výši tři zlaté. Stejně jako u ostatních gruntů však dochází k platbám pouze v letech 1721 (3 zl.) a 1726 (2 zl.) a dluh vůči vrchnosti zůstává ve výši 90 zl. 55 kr. (bez podílů zběhlých bratrů). Během následujícíh deseti let, je při třech splátkách uhrazeno pouze 3 zl. 55 kr. a zůstává tak doplatit 87 zl. K tomu je potřeba připočítat i podíly ostatních.
Hospodář Matěj si vzal za manželku Marii, dceru Daniela Houšky a po roce se jim narodil první syn Matěj. Během následujících dvaceti let mají celkem 10 dětí, z nichž pouze jediné zemřelo v dětském věku . Dcera Anna však zemřela roku 1729 ve věku 18 let, syn Josef už o rok dříve ve věku 21 let. Ostatní se snad dožili dospělosti. Hospodář umírá roku 1743 ve svých 60 letech a manželka Marie o tři roky pozěji jako sedmdesátiletá. Co se dále přesně s gruntem dělo není zřejmé, jelikož zápisy pro něj v gruntovní knize chybí (ověřím, při příští návštěvě SOA Třeboň). Podle matrik však v Radošicích zůstává pouze jediný Staňkův syn - Matěj. Podle krátké zmínky u dalšího zápisu, však podíly vyplaceny nebyly a i k roku 1751 jsou stále zmiňovány podíly Matějových dětí Jana a Vojtěcha, podíly dětí Matějova bratra Václava i podíl dosud žijícího bratra Jana.
Další zápis je až z roku 1778, kdy grunt přebírá Josef Kačena a to od svého otce Josefa Kačeny. Co během oněch 25 let na gruntě událo nám zatím nenaznačují ani matriky. Každopádně v té době se Staňkové v Radošicích již nevyskytují.
